Pozitivní posilování - otázky a odpovědi

Kolem tréninku založeném na pozitivním posilování koluje spousta nepochopení a špatných interpretací, např.: "Trénink pozitivkou je jen o žrádle a bez jídla pes nefunguje.", "Nefunguje na všechny psy.", "Nefunguje na agresivní psy." apod. Tento článek vám odpoví na otázky co jsou pozitivní metody, kde se vzaly a jak fungují.

Kde se vzalo pozitivní posilování?

Od druhé poloviny 20. století se začalo aplikovat, na základě vědeckých poznatků, v tréninku mořských savců v akváriích. Následně v Zoologických zahradách nejen pro naučení triků pro veřejnost, ale pro různé druhy ošetření a manipulace. Na YouTube můžete dohledat videa z nácviku s různými druhy zvířat. Uvádím několik příkladů:

Odběr krve u gibona     Nácvik na ošetření tygra     Lachtan a nácvik transportní bedny

Proč se v moderní kynologii už dávno upustilo od termínu Alfa?

Alfa pozice byla popsána a aplikována na základě pozorování vlků v zajetí. Byli k sobě dáni jedinci, kteří by volné přírodě takto omezený prostor nikdy dobrovolně nesdíleli a docházelo k častým bojům. Ve volné přírodě však vlci většinou tvoří rodinu, která vzájemně spolupracuje. Neustálé boje o roli vůdce smečky a představa Alfy jako dominantního vůdce jsou již překonané. Boje a fyzická nadvláda jsou pro zvíře velmi vyčerpávající a rozhodně nezaujímá hlavní náplň jeho života. Současná terminologie používá výraz vůdčí vlk/vlčice a jejich síla spočívá ne ve fyzické, ale mentální síle. Proto i my bychom měli být psovi těmi správnými rodiči, provádět je naším světem, vytvářet pravidla a mantinely a vzájemně se respektovat. Dominance je často zaměňována s rozmazleností či nezvládnutou výchovou, případně nedůsledností. Vychovávejte, nedominujte.

Doporučená literatura: Moudrost vlků (Elli H. Radingerová), Psí dominance: mýtus nebo skutečnost? (Barry Eaton).

Jak funguje pozitivní posilování?

Jednoduše řečeno, je to odměňování psa za zachování, které se mi líbí. Postupně se oslabuje nežádoucí chování, které není tréninkem upevňováno. Pes se učí celý život a opakuje to, co se mu dříve vyplatilo. Psovi dávám jednoduché úkoly, které je schopen splnit a postupně přidávám na obtížnosti.

Pozitivně posilovat mohu pouze povely nebo i vychovávat?

Upevňovat žádoucí chování mohu kdykoli v průběhu dne za cokoli co se mi u psa líbí. Pozitivní trénink je o změně myšlení a přístupu ke psovi. Někdy máme tendenci korigovat psa za špatné chování a ignorovat to správné. Za pomoci pozitivního posilování mohu psa nejen naučit povely, ale i vychovávat v každodenním životě. Uvedu jednoduchý příklad. Vařím a vadí mi, že pes se motá u linky. Situaci mohu řešit tak, že psa začnu odměňovat na pelíšku dál od linky a pokaždé když pes odejde na místo, dostane odměnu. Buduji tak hodnotu na pelíšku a pes bude mít stále menší potřebu motat se u linky. Pelíšek bude hodnotnější. 

Funguje to i bez jídla?

Určitě. Odměnit psa mohu i tehdy, když nemám žádné jídlo po ruce. V mnoha situacích je naopak žádoucí použít jinou odměnu než jídlo. Například pes, který se bojí nebo je nejistý ocení možnost odchodu ze situace. Pes, který miluje hračky, bude preferovat hru před jídlem. Sociální pes bude rád, že se za odměnu může proběhnout s jiným psem a tak dále. Klienty učím, jak správně odměňovat a jakou odměnu v daný okamžik zvolit.

Včera mě poslechl a dnes ne. Je dominantní nebo mi to dělá schválně?

Pravděpodobně ani jedno. Psi nemají schopnost zobecňovat jako lidé, tzn. že co se pes naučí v jednom prostředí, nebude automaticky umět všude. Je třeba cvičit na různých místech, s rozmanitými rušivými prvky, cvičit nejprve v klidnějším prostředí a postupně přidávat na obtížnosti. Když pes například párkrát přijde na přivolání, člověk může mylně nabít dojmu, že pes chápe co se po něm chce a musí to přeci zvládnout za každé situace! Tak to ale bohužel nefunguje a ke spolehlivosti se musíme postupnými kroky dopracovat.

Co když pes neudělá co po něm chci?

Pozitivkář se nejprve zamyslí PROČ pes neudělal, co po něm chceme. Nepřekročili jsme několik kroků v tréninku? Nebyl v okolí nějaký rušivý prvek, který nemáme natrénovaný? Používáme správné odměny? Cítí se pes dobře atd.?

Chyba psa je pro trenéra informace, se kterou dále pracuje. Pes v ten moment pouze přichází o šanci na odměnu. Následně v tréninku něco změníme, a to tak, aby byl pes příště schopen udělat co po něm chci. Je tedy vždy na trenérovi, aby psa takzvaně nastavil na úspěch a maximálně eliminoval chybovost. 

Nechávám psa víceméně dělat co chce (tzv. liberální výchova)?

Rozhodně ne. Důležitou zásadou je stanovení jasných pravidel a důslednost. Pokud například nechci psa na pohovce, nesmí na pohovku nikdy. Pokud mu to ve slabé chvilce dovolím a druhý den psa za vyskočení na postel trestám, bude zmatený a nikdy nebude vědět co je správně. Pes je inteligentní bytost a učí se celý život. Rozmazlit psa mohu v každém věku, stejně tak ale mohu napravit jeho neduhy.

Funguje to i na problémové psy, reaktivitu, bránění zdrojů apod.?

Ano. Pozitivkář neřeší jen důsledky, ale pátrá po příčinách chování. Je za tím strach, nejistota, špatná zkušenost, špatné vedení? Na základě všech poznatků nastaví trénink na míru konkrétnímu psovi. A hlavně! Vše naučí majitele, protože jste to jen vy kdo musí svému psovi porozumět a začít s ním správně trénovat.